GMES/Copernicus využívá zařízení ve vesmíru (viz zde) spolu s pozemními měřeními, včetně instalací ve vzduchu, v moři a pozemních instalací, která jsou souhrnně označována jako „in situ“. Sensory GMES in situ komponenty budou dodávat data popisující vývoj přírodních systémů, data o krajinném pokryvu a využití půd, informace o geologických podmínkách, biodiverzitě, socioekonomická data a další geografická data (výškové poměry, hranice, dopravní sítě apod.)        

příklad pozemního měření - bóje na mořské hladině

S ohledem na výrazně decentralizovanou strukturu této komponenty je mnohem obtížnější pojmout plnou komplexitu in situ ve srovnání s družicemi GMES/Copernicus. Stávající in situ měření jsou zajišťována různými veřejnými institucemi a národními výzkumnými centry. Zároveň existují některé projekty k in situ v rámcových programech pro vědu a výzkum.

Cílem GMES/Copernicus v této oblasti tak bude především doplnění stávající sítě infrastruktury tam, kde chybí měření a data, zajištění dlouhodobé udržitelnosti služeb a zajištění přístupu k datům a informacím. V dlouhodobějším horizontu je nutné zlepšit koordinaci v pořizování a provozování in situ v daných oblastech datových potřeb tak, aby se optimalizovaly národní investice do nových systémů a zamezilo se možným přesahům v pořizování dat.

Dohledem na rozvojem GMES/Copernicus in situ komponenty je pověřena Evropská agentura životního prostředí, která koordinuje projekt GISC – „GMES in situ coordination“.