HISTORIE

únor 2007 ČR se zapojila do budování integrovaného a udržitelného Globálního systému systémů pozorování Země (GEOSS) na základě Usnesení vlády ČR č. 1469 ze dne 20. prosince 2006 v souladu s členstvím ve Skupině pro pozorování Země (GEO).

2. 3. 2009 Usnesením vlády České Republiky č.229 z 2.3.2009 byla vládou schválena zpráva o stavu zajištění přístupu České republiky ke Skupině pro pozorování Země a jejím zapojení do budování integrovaného a udržitelného Globálního pozorovacímu systému Země (dále jen „GEOSS“) a účasti České republiky na programu Evropského společenství Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (dále jen „GMES“). Vláda ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a doporučuje hejtmanům a primátorovi konzultovat pořizování pozemních monitorovacích sítí a veškerých dat a aplikací dálkového průzkumu Země z území České republiky využitelných pro GEOOSS/GMES s Národním sekretariátem GEOSS/GMES.

ČR patří k „nováčkům“ skupiny GEO a nemá zatím zastoupení ve Výkonné radě GEO, ale postupně se zúčastňuje činnosti některých výborů.

2010 Vznik Národního sekretariátu GEOSS/GMES

listopad 2010 Zahájení činnosti Národního sekretariátu GEOSS/GMES

31. prosince 2010 Byla předložena zpráva o zajištění přístupu České republiky ke Skupině pro pozorování Země a jejím zapojení do budování integrovaného a udržitelného Globálního pozorovacího systému Země a účasti České republiky na programu Evropského společenství Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti vypracovaná místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí zpracovaná ve spolupráci s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy a vládou. 

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

Zapojení ČR do budování GEO/GMES díky aplikaci mezinárodních nejlepších zkušeností umožní nápravu stavu, kdy výsledky ani pořízená data nejsou popisována v žádném národním metainformačním systému ani centrálně uchovávána a kdy produkty vyhodnocení dat nebývají systematicky zpřístupňovány, a rozvoj příhodných podmínek pro optimální fungování podpory výkonu veřejné správy a snižování výdajů veřejných rozpočtů.

VIZE A CÍLE

Řada cílů GEOSS je velkým přínosem pro zájmy ČR:

• Dosavadní investice ve vývoji a provozování národních a mezinárodních pozorovacích sítí se dále zhodnotí a zjednodušený přístup k těmto datům povede k jejich lepšímu využívání

• Sjednocení různých druhů pozorování do jednoho komplexního a standardizovaného globálního systému urychlí a zlepší proces porozumění velkoplošným procesům v životním prostředí a pomůže lépe směrovat politiku v oblasti životního prostředí a klimatu

• Sjednocení různých typů dat z různých oborů a intenzivnější sdílení příslušného know-how povede k novým vědeckým objevům a poznatkům

• Jednoduchý přístup k datům (přes Internet), efektivní výměna získaných informací a  znalostí  extrahovaných z dat  přispěje ke zkvalitnění veřejných a privátních služeb

• Mezinárodní spolupráce ve vědách o Zemi a adaptaci na klimatické změny bude posílena a umožní dohodu o adekvátních společných strategiích pro akce v této oblasti

• Globální koordinace strategií v pozorování Země povede ke zvýšení konzistentnosti mezinárodní datové základny pro rozhodovací sféru a k urychlenému řešení globálních problémů v životním prostředí.

GEOSS může přinést řadu výhod i u řešení řady dalších politických a sociálních problémů v zemědělství, zdravotnictví, energetice, dopravě, krizovém řízení apod., pro která  budou třeba stále kvalitnější data z pozorování Země.

PROJEKTY

GEO Network for Capacity Building (GEONetCaB)

Projekt GEO Network for Capacity Building (zkráceně GEONetCaB) byl schválen Evropskou komisí v roce 2009 s dobou realizace 3 roky (11/2009 – 11/2012). Univerzita Karlova v Praze je zástupcem České Republiky v tomto mezinárodním projektu s celkovým rozpočtem téměř 1 mil. EUR. Cíle a realizace projektu jsou v souladu a pod patronací mezinárodní iniciativy GEO (Group on Earth Observations).

Hlavním úkolem projektu GEONetCaB je propagovat aktivity GEO/GEOSS a vytvořit podmínky pro zvýšení nových příležitostí (Capacity Building) při zavádění moderních technologií dálkového průzkumu Země. Jedním z hlavních cílů je úspěšná realizace pilotního projektu (Quick Win Project) založeného na dobrovolné spolupráci řešitelů projektu s vybranými institucemi jak ze státní, tak i soukromé sféry. Implementace technologií dálkového průzkumu Země (DPZ) v ochraně přírody a krajiny byla vybrána jako priorita zájmu v případě České republiky. Družicové snímky jsou využívány v řešení konkrétních úkolů a hodnotí se perspektivy zavádění těchto technologií do rozhodovacích struktur ve státních organizacích ochrany přírody a krajiny. Podpora z projektu taktéž směřuje do vzdělávacích aktivit a organizace odborných seminářů a konferencí.

V rámci projektu GEONetCaB Karlova Univerzita spolupracuje s NP Šumava, České Švýcarsko a Krkonoše. V případě spolupráce s národními parky se hledají možnosti uplatnění družicových dat vysokého prostorového rozlišení v monitoringu lesní vegetace s důrazem na inventarizaci lesních ploch, hodnocení zdravotního stavu lesní vegetace či vyhodnocení dopadů kalamitních událostí na lokální lesní společenstva. Zajímavým tématem je také hodnocení možností družicových snímků v procesu mapování biotopů dle metodiky NATURA 2000. S Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) je realizována spolupráce na poli vzdělávacích a výzkumných aktivit v územích CHKO. V CHKO Litovelské Pomoraví jsou využívány družicové snímky pro hodnocení zdravotního stavu vegetace v souvislosti s kolísáním hladiny podzemních vod. 

Důležitou strategií tohoto projektu je budování vyššího povědomí o volně dostupných zdrojích dat a technologiích DPZ. V souvislosti s tímto je velká pozornost zaměřena na evropské aktivity na poli DPZ. Propagována je plánovaná mise družic Sentinel, jejichž data budou volně k dispozici a otevřou široké možnosti v oblasti rozvoje technologií DPZ. Volný přístup k těmto datům je závazný dle pravidel programu GMES.

RNDr. Přemysl Štych, Ph.D.

koordinátor projektu