Národní strategie a doporučení v ČR

Národní strategie pro ČR pro GEOSS/GMES vychází z plnění desetiletého plánu na budování GEOSS na národní úrovni a zároveň ze spolupráce a koordinace národních aktivit s celosvětovými v rámci členství ČR v GEO a také evropskými v souladu s iniciativami GMES a INSPIRE.

1. Budování GEOSS s využitím existujících struktur na národní a mezinárodní úrovni

Vzhledem k tomu, že jedním ze 4 zakládajících členů GEO je Evropská komise, je možné pro budování GEOSS využít iniciativy EU jako je GMES (Global Monitoring for Environment and Security) a INSPIRE (Infrastructure for Spatial Information in the European Community). GMES má za cíl vyvinutí nezávislého evropského systému pozorování Země, který podpoří politiky a směrnice Společenství i jednotlivých členských států. Je zřejmé, že řada cílů INSPIRE a GMES je shodná s cíli GEOSS, a proto mohou být tyto evropské iniciativy k budování GEOSS plně využity. GEOSS jako „systém systémů“ zahrne v sobě řadu evropských a světových pozorovacích systémů a koordinačních struktur, které jsou úspěšně využívány řadu let. V řadě z nich je ČR aktivní a patří k nim například Evropská kosmická agentura ESA a Evropská organizace pro využívání meteorologických družic EUMETSAT, Světová meteorologická organizace (WMO), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Mezivládní oceánografická komise (IOC), Mezinárodní asociace Geodetů (IAG) a řada dalších agencií a programů Spojených národů.

Taktika: Implementaci GEOSS/GMES podřídit připravované informační strategii MŽP (strategii rozvoje JISŽP), pro kterou je zpracováván implementační plán. Implementace bude respektovat stávající aktivity a systémy, nicméně s potřebnou mírou optimalizace, která musí být vyhodnocena a následně respektována. Implementace musí respektovat aktivity související s implementací SEIS a navazovat na aktivity v rámci nedávno uzavřeného členství ČR v organizaci ESA.

Přínosy: výrazná úspora potřebných zdrojů, využití zaběhlých metod, postupů a kapacit. Kontinuita.

2. Využívání moderních technologií

Je třeba plně využívat existující pozorovací a informační systémy a zároveň i moderní technologie jak při pozorováních in situ, tak satelitních. Je třeba začít důkladnou „inventarizací“ existujících pozorovacích systémů a podmínek pro zpřístupnění těchto dat. Zároveň je třeba hledat nové možnosti využití i tam, kde dosud data z pozorování Země využívána nebyla a využít při tom maximálně možnosti GEOSS a GMES. Také bude třeba zapojit kromě zdrojů dat ze státních institucí i data získávaná soukromým sektorem.

Samotná existence a koordinace databází systémů pozorování Země však ještě nezaručuje jejich efektivní využití. Pro maximální přínos je nutno vytvořit aplikace, které umožní extrakci užitečné informace z rozsáhlých databází a její použití v procesu od výzkumu přes  krizový management až po  informování veřejnosti. Tyto aplikace mohou být na velmi jednoduché úrovni, často se však jedná o velmi sofistikované systémy, které využívají nejnovější poznatky z řady vědních oborů. ČR by se měla v rámci skupiny  GEO aktivně podílet na výzkumu a vývoji takovýchto aplikací. V řadě případů má smysl v rámci GEO koordinovat metodiku využití dat a implementaci uživatelského rozhraní tak, aby bylo možno je použít na úrovni jednotlivých členských států. Tím dojde k efektivnějšímu využití prostředků, které jsou jinak vynakládány pro vývoj takovýchto systémů v každé zemi zvlášť. Zároveň bude zvýšena interoperabilita, možnost výměny poznatků a možnost dalšího rozvoje na mezinárodní úrovni.

Taktika: Zpracovat analýzu stávajícího stavu předmětných systémů a aktivit v ČR a vyhodnotit je z pohledu současných trendů. Součástí analýzy budou doporučení z pohledu inovace stávajících kapacit (systémové, procesní, technologické).

Přínosy: zvýšení efektivity a odborné kapacity zdrojů zajišťujících cíle NS

3. Posílení koordinace aktivit na národní úrovni – vytvoření národního sekretariátu GEOSS/GMES

Pro získání politické a materiální podpory pro aktivity GEOSS/GMES v ČR budou aktivity pro globální budování sytému systémů GEOSS efektivně koordinovány na národní úrovni. V souvislosti s tím bylo nutné zahrnovat otázky architektury systému, datovou politiku, zpracování a správu dat apod. do diskusí a zavádění struktur geodat. Pro tuto koordinaci vznikl Národní sekretariát GEOSS/GMES v gesci resortu životního prostředí, který bude operativním orgánem při budování GEOSS/GMES v republice. Sekretariát bude operativně udržovat kontakty se všemi institucemi, které se budou na budování systému podílet. Jeho důležitou rolí bude i zajištění efektivní provázanosti aktivit GEO s evropskými iniciativami a programy, především s GMES, dále s EUMETSATem a s dalšími organizacemi v oblasti geologických a geografických dat apod. Musí být stanovena závazná pravidla, metodiky, aby mohl GEOSS a SEIS fungovat.

Koordinační rada (KR) se stala iniciátorem vytvoření Národního sekretariátu, který bude koordinovat implementaci a provoz GEOSS/GMES. KR zabezpečí definování řídících procesů, architektury, pravidel, standardů a metodik a zprostředkuje koordinaci národních subjektů prostřednictvím již jmenovaných zástupců institucí, podniků a dalších zainteresovaných organizací. Také se bude podílet na sledování a koordinaci národních pozorovacích systémů a zároveň bude posuzovat návrhy na zavádění nových systémů pozorování a velkých programů v této oblasti ať již národních nebo mezinárodních. Ty instituce, které se budou podílet na programu GEOSS/GMES aktivně, budou pro to muset zřídit příslušné zázemí. V následující tabulce jsou uvedeny instituce v ČR a jejich vazba na 9 oblastí, které budou pro společnost nejvíce přínosné (instituce bude třeba doplnit na základě dotazníků):

Oblast                                                             Instituce

• Katastrofy                                                     ČHMÚ, VÚV,v.v.i.,

• Monitoring předkatastrofních jevů                CENIA

• Potenciál rozvoje území                                MMR, MZe, MŽP

• Monitoring dotační politiky                            MZe, MŽP, CENIA

• Zdraví                                                           SZÚ

• Energie                                                         SÚJB, SÚRO, Česká geologická služba,

• Klima                                                             Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

• Počasí                                                           ČHMÚ

• Voda                                                             ČHMÚ, VÚV,v.v.i., Podniky Povodí, s.p.

• Ekosystémy                                                  AOPK

• Biodiversita                                                   AOPK

• Zemědělství                                                  ČAZV

• Výzkum, vývoj                                             Ústav informatiky AV ČR,v.v.i.

Sekretariát spolu s Koordinační radou bude také udržovat kontakty a koordinaci s mezinárodními organizacemi, které se podílí na budování GEOSS a programu GMES. Důležitými příklady je národní účast v programech Světové meteorologické organizace WMO, Evropské organizace pro využívání meteorologických družic EUMETSAT, Evropské vesmírné agentury ESA a v řadě programů EU ať již výzkumných (FP7), tak i operativních. K tomu budou efektivně využívány dosavadní kontaktní instituce jako ČHMÚ, CENIA, ČKK apod. Při aktivitách na budování GEOSS/GMES budou maximálně využívány struktury geodat pod koordinací organizace CENIA, která je za INSPIRE v ČR oficiálně odpovědna.

Taktika: Zapracovat organizační rámec předmětných aktivit do připravované organizační platformy JISŽP.

Přínosy: Vytvoření akceschopné organizační platformy je podmínkou zajištění kontinuity a úspěšného dovršení implementace GEOSS/GMES. Bude zajištěna zodpovědnost a hospodárnost využití alokovaných zdrojů.

4. Mezioborová působnost

Budování GEOSS/GMES na národní úrovni nutně přispěje i k většímu propojení mezi různými disciplinami a zodpovědnostmi jednotlivých ministerstev a státních institucí s cílem co nejvíce pokrýt oblasti přínosů GEOSS (klima, energie, zdraví, voda atd.). Využití tohoto propojení bude širší nejenom v oblasti GEOSS.

Příkladem nutnosti propojení je oblast klimatu. Zde působí ČHMÚ (pozorování), zodpovědné ministerstvo životního prostředí, ale přes inventarizaci emisí i rezort průmyslu a obchodu, resort dopravy apod. Výzkum, který s problematikou klimatu souvisí, provádí řada vědeckých institucí jak na universitách, tak na Akademii věd ČR či v resortních ústavech. Tyto projekty jsou nyní financovány z různých zdrojů, ale v blízké budoucnosti za ně bude zodpovídat především rezort školství, mládeže a tělovýchovy. Část výzkumu klimatu a možných dopadů jeho změny je řešena v rámci bezpečnostního výzkumu. Na mezinárodní úrovni je v této oblasti ČR napojena na příslušné mezinárodní organizace jako WMO, IOC, FAO, podílí se na Programu Spojených národů pro životní prostředí (UNEP). ČR participuje i na programech ESA, EUMETSAT, ECMWF a dalších financovaných EU, které rovněž vytvářejí data se vztahem ke klimatu. Strategie zmírňování klimatické změny a zejména adaptační opatření na dopady této změny musí využívat všechny výše uvedené aktivity. Právě poskytování spolehlivé globální databáze a efektivní extrakce informací a znalostí pro budoucí politická rozhodnutí  vždy bude jednou z hlavních motivací pro GEOSS/GMES.

Taktika: V koordinační radě jsou odborníci z různých oborů a tato Rada spolu se sekretariátem GEOSS/GMES zajistí efektivní spolupráci mezi obory a disciplinami.

Přínosy: Existence interdisciplinárních specialistů je předpokladem úspěšného hodnocení ŽP a co nejširšího využití GEOSS/GMES mezi jednotlivými resorty (dovednost provázat přírodovědné údaje se socioekonomickými a politickými je předpokladem modelování).

5. Využít příležitost pro nové aplikace v praxi

Příkladem je oblast včasného varování a obecně krizového řízení a připravenosti, kde nová a přesnější data a nové metody jejich vyhodnocení umožňují spolehlivější a také včasnější varování. Na to pak navazuje i pokrok v reakci integrovaného záchranného systému. Právě na tuto oblast se soustřeďuje evropská iniciativa GMES, která předpokládá efektivnější využití jak satelitních dat, tak i dat z pozemních pozorování. Je třeba více podporovat grantové projekty v této oblasti zejména v systému bezpečnostního výzkumu. Zlepší se tak nejen ochrana obyvatelstva před pohromami různého druhu, ale také příslušné informační systémy.

Taktika: Implementace nově získaných dat do nově budovaného Informačního systému krizového řízení ČR (IS KŘ), které provozuje GŘ HZS ČR. I z tohoto důvodu je nezbytně nutné připojit resort životního prostředí k tomuto informačnímu systému.

Přínosy: vzhledem ke kvalitativně novým datům lze získat nové vazby mezi jednotlivými dílčími provozovateli IS KŘ, včetně nových možností aplikací a tvorby kvalitativně nových databází.

6. Dlouhodobé udržování pozorovacích a informačních systémů

Klíčovou podmínkou pro naplňování strategie GEOSS/GMES je stabilní a dlouhodobé zajištění provozu požadovaných systémů pozorování Země na národní a evropské úrovni. Při pozorováních in-situ je možné zefektivnění těchto systémů díky koordinaci jejich národních částí v rámci GEOSS/GMES a pokrytí širší oblasti umožní někde i snížení nákladů na data. Na druhé straně provozovatelé těchto systémů musí kontinuálně investovat do jejich obnovování a modernizace. Pokud jde o satelitní pozorování, je třeba zajistit jejich trvalý provoz a inovaci na mezinárodní úrovni, udržovat a zpracovávat rozsáhlé archivy těchto dat a také zajistit plné využití těchto dat na národní úrovni. Právě tento aspekt je zajišťován GMES.

Taktika: Definovat a respektovat životní cyklus systému. Dodržování stanovených standardů. Respektování a kontrola plnění strategických cílů na národní a mezinárodní úrovni.

Přínosy: Nezbytná podmínka splnění strategických cílů národní strategie.

7. Implementace mezinárodních standardů

Při všech pozorováních, zpracování dat v ČR je třeba dodržovat mezinárodní standardy, které byly definovány příslušnými mezinárodními organizacemi. Jen tak lze zajistit plnou kompatibilitu s požadavky GEOSS a GMES. 

Taktika: Mezinárodní standardy musí respektovat standardizace JISŽP. Mezinárodní standardy musí být součástí dokumentace JISŽP.

Přínosy: Zajištění spolehlivé kontinuity dat a základních technologií (metod).

8. Otevřená politika při zpřístupňování dat

Datová politika je důležitý a dynamicky se rozvíjející parametr v GEOSS/GMES. Tato otázka je často diskutována i na národní úrovni. Je třeba zdůraznit, že princip otevřeného a cenově relevantního přístupu k vysoce kvalitním datům z pozorování Země, který je také obsažen ve směrnici INSPIRE ze 14. 3. 2007 je základní podmínkou pro GEOSS a nesmí být proto zpochybňován a obcházen. Platí to při nejmenším pro data, která se řídí zákonem č. 123/1998 Sb. O právu na informace o životním prostředí z roku 1998. Navíc je třeba brát v úvahu výhody otevřeného přístupu k datům pro občany a malé firmy. Diskuse o principech přístupu k datům musí být co nejširší, ale vzhledem k důležitosti ekonomické stránky zejména u finančního zajištění pořizování nákladných typů dat musí být klíčová rozhodnutí prováděna na nejvyšší vládní a politické úrovni.

Taktika: nalézt legislativní (organizační) mechanismus pro licenční politiku provozovatelů satelitních systémů tak, aby stát měl data v potřebné kvalitě a standardu pro řízení, tvorbu politik a strategií na různých úrovních výkonu státní správy.

Přínosy: dostupnost informačních a datových zdrojů v potřebném čase a potřebné kvalitě.

9. Integrace národních aktivit a zajištění mezinárodní spolupráce v rámci GEOSS/GMES

Pro získání znalostí o postupu budování GEOSS/GMES zejména v technických výborech a pracovních skupinách se předpokládá, že účast na těchto aktivitách budou jednotlivé instituce zajišťovat z vlastních zdrojů. Na druhé straně by měla vláda vyčlenit určité prostředky na zajištění dostatečné reprezentace ČR na těchto akcích a k posílení koordinace těchto aktivit.

Taktika: Zpracovat organizační rámec předmětných aktivit do připravovaného sekretariátu GEOSS/GMES s ohledem na JISŽP, SEIS, INSPIRE a další aktivity kolem národního geoportálu.

Přínosy: Efektivní využití alokovaných finančních a personálních zdrojů.

10. Technicko-organizační zabezpečení implementace GEOSS/GMES

Ustavení a zajištění stabilní činnosti národního sekretariátu GEOSS/GMES a zároveň i fungování Koordinační rady jsou prvními a nezbytnými kroky implementačního procesu.

Národní sekretariát GEOSS/GMES by měl plnit následující funkce:

• Kontaktní a informační místo pro GEOSS/GMES pro zainteresované subjekty na národní úrovni a také pro sekretariát GEO, Evropskou komisi apod.

• Podpora české delegace při přípravách na plenární zasedání skupiny GEO a GMES s vazbou na GEO, případně jeho Výborů a pracovních skupin

Taktika: Koordinace činnosti v GEOSS/GMES mezi zasedáními Koordinační rady. Koordinovat aktivity GEOSS s vazbou na GMES, SEIS a INSPIRE na národní úrovni.

Přínosy: Institucionalizace GEOSS/GMES na národní úrovni.